Lví řev

Tak jsem slyšel. Jednou Vznešený prodléval v Sávatthí, v Džétově háji, v Anáthapindikově zahradě.

Tam Vznešený oslovil mnichy: „Mnichové! … pouze zde [v tomto učení] je [ušlechtilý] asketa (samana), pouze zde je druhý asketa, pouze zde je třetí asketa, pouze zde je čtvrtý asketa [jedinci na čtyřech stupních probuzení]. Nauky jiných jsou prosté [ušlechtilých] asketů. Takto můžete, bhikkhuové, správně nechat zaznít svůj lví řev.

Je možné, mniši, že se vás poutníci z jiných škol budou ptát: ‚Ale na základě čeho, ctihodní, a s jakým odůvodněním toto tvrdíte?‘ Když se vás poutníci z jiných škol budou takto ptát, mniši, můžete jim odpovědět následovně: ‚Přátelé, Vznešený, jenž ví a vidí, je zasloužilý a dokonale probuzený, nám vyložil čtyři věci, které v sobě vidíme a tudíž říkáme: ‚Pouze zde je [ušlechtilý] asketa, pouze zde je druhý asketa, pouze zde je třetí asketa, pouze zde je čtvrtý asketa. Nauky jiných jsou prosté [ušlechtilých] asketů.‘ Které čtyři věci? (1) Máme důvěru k učiteli (satthari pasádo), (2) máme důvěru k Dhammě (dhamme pasádo), (3) plníme řádová pravidla (sílésu paripúrakáritá), (4) naši společníci v Dhammě (sahadhammiká) jsou pro nás drazí (pijá) a milí (manápá), ať to jsou laici nebo ti, kteří odešli [do bezdomoví]. Tyto čtyři věci nám vyložil Vznešený, jenž ví a vidí, je zasloužilý a dokonale probuzený, a které když v sobě vidíme, tak toto říkáme.‘

Podmínky dosažení cíle

Je možné, mniši, že poutníci z jiných škol prohlásí: ‚Přátelé, my také máme důvěru k našemu učiteli, my také máme důvěru k Dhammě, k naší Dhammě, my také plníme řádová pravidla, naše řádová pravidla, a naši společníci v Dhammě jsou i pro nás drazí a milí, ať jsou to laici nebo ti, kteří odešli [do bezdomoví]. Jaká je zde, přátelé, přednost, odlišnost či rozdíl mezi vámi a námi?‘

Když se vás poutníci z jiných škol budou takto ptát, mniši, můžete jim odpovědět následovně: ‚Co myslíte, přátelé, je cíl jediný nebo mnohý?‘ Kdyby poutníci z jiných škol odpovídali správně, odpověděli by:

(1) ‚Přátelé, cíl je jediný (éká nitthá) a ne mnohý.‘ … ‚A je tento cíl, přátelé, [dosažitelný] pro někoho, kdo je obdařen vášní… nenávistí… zaslepeností… toužením… lpěním, anebo je [dosažitelný] pro někoho, kdo je prost vášně… nenávisti… zaslepenosti… toužení… lpění?‘ Kdyby odpovídali správně, odpověděli by:

(2) ‚Přátelé, tento cíl je [dosažitelný] pro toho, kdo je prost vášně (vítarágassa)… prost nenávisti (vítadosassa)… prost zaslepenosti (vítamohassa)… prost toužení (vítatanhassa)… prost lpění (anupádánassa), a ne pro toho, kdo je obdařen vášní… nenávistí… zaslepeností… toužením… lpěním.‘ … ‚A je tento cíl, přátelé, [dosažitelný] pro někoho, kdo nevidí… kdo přijímá a odmítá… kdo se těší a raduje z [mentálního] bujení, anebo je [dosažitelný] pro někoho, kdo vidí… kdo nepřijímá a neodmítá… kdo se netěší a neraduje z [mentálního] bujení?‘ Kdyby odpovídali správně, odpověděli by:

(3) ‚Přátelé, tento cíl je [dosažitelný] pro toho, kdo vidí (viddasuno)… kdo nepřijímá a neodmítá (ananuruddha-appativiruddhassa)… kdo se netěší a neraduje z [mentálního] bujení (nippapaňčárámassa nippapaňčaratino), a ne pro toho, kdo nevidí… kdo přijímá a odmítá… kdo se těší a raduje z [mentálního] bujení.‘

Názor bytí a názor nebytí

Mniši, jsou tyto dva názory: názor bytí (bhavaditthi) a názor nebytí (vibhavaditthi). Ti asketové a bráhmani, kteří lpí na názoru bytí, přijímají názor bytí a drží se názoru bytí, ti odmítají názor nebytí. Ti asketové a bráhmani, kteří lpí na názoru nebytí, přijímají názor nebytí a drží se názoru nebytí, ti odmítají názor bytí.

(1) Ti asketové a bráhmani, kteří v souladu se skutečností nechápou (jathábhútam nappadžánáti) vznik a zánik, vnady (assáda), nebezpečí (ádínava) a únik (nissarana) u těchto dvou názorů (ditthínam), ti jsou obdařeni vášní, nenávistí, zaslepeností, toužením a lpěním, ti nevidí, přijímají a odmítají a radují se z [mentálního] bujení, ti nejsou osvobozeni od zrození, stárnutí a smrti, od trápení, naříkání, bolesti, žalu a zoufalství, nejsou osvobozeni od utrpení (na parimuččanti dukkhasmá,ti) , tak pravím.

(2) Ti asketové a bráhmani, kteří v souladu se skutečností chápou (jathábhútam padžánáti) vznik a zánik, vnady, nebezpečí a únik u těchto dvou názorů, ti jsou prosti vášně, nenávisti, zaslepenosti, toužení a lpění, ti vidí, nepřijímají a neodmítají a neradují se z [mentálního] bujení, ti jsou osvobozeni od zrození, stárnutí a smrti, od trápení, naříkání, bolesti, žalu a zoufalství, jsou osvobozeni od utrpení (parimuččanti dukkhasmá,ti), tak pravím.

Čtyři druhy lpění

Mniši, jsou tyto čtyři druhy lpění. Které čtyři?

(1) Lpění na smyslných požitcích (kámupádána),

(2) lpění na názorech (ditthupádána),

(3) lpění na pravidlech a obřadech (sílabbatupádána),

(4) lpění na učení [teorii] o já (attavádupádána).

(1) Jsou někteří asketové a bráhmani, kteří tvrdí, že učí plnému porozumění u všech druhů lpění, avšak nepopisují dokonale plné porozumění u všech druhů lpění. Popisují pouze plné porozumění u lpění na smyslných požitcích, ale nepopisují plné porozumění u lpění na názorech, u lpění na pravidlech a obřadech a u lpění na učení [teorii] o já. A z jakého důvodu? Jelikož tito ctění asketové a bráhmani nechápou v souladu se skutečností tyto tři způsoby lpění.

A proto, ačkoli tvrdí, že učí plné porozumění u všech druhů lpění, popisují pouze plné porozumění u lpění na smyslných požitcích, ale nepopisují plné porozumění u lpění na názorech, u lpění na pravidlech a obřadech a u lpění na učení o já.

(2) Jsou někteří asketové a bráhmani, kteří tvrdí, že učí plnému porozumění u všech druhů lpění, avšak nepopisují dokonale plné porozumění u všech druhů lpění. Popisují pouze plné porozumění u lpění na smyslných požitcích a u lpění na názorech, ale nepopisují plné porozumění u lpění na pravidlech a obřadech a u lpění na učení [teorii] o já. A z jakého důvodu? Jelikož tito ctění asketové a bráhmani nechápou v souladu se skutečností tyto dva způsoby lpění .

A proto, ačkoli tvrdí, že učí plné porozumění u všech druhů lpění, popisují pouze plné porozumění u lpění na smyslných požitcích a u lpění na názorech, ale nepopisují plné porozumění u lpění na pravidlech a obřadech a u lpění na učení o já.

(3) Jsou někteří asketové a bráhmani, kteří tvrdí, že učí plnému porozumění u všech druhů lpění, avšak nepopisují dokonale plné porozumění u všech druhů lpění. Popisují pouze plné porozumění u lpění na smyslných požitcích, u lpění na názorech a u lpění na pravidlech a obřadech, ale nepopisují plné porozumění u lpění na učení [teorii] o já. A z jakého důvodu? Jelikož tito ctění asketové a bráhmani nechápou v souladu se skutečností tento jeden způsob lpění .

A proto, ačkoli tvrdí, že učí plné porozumění u všech druhů lpění, popisují pouze plné porozumění u lpění na smyslných požitcích, u lpění na názorech a u lpění na pravidlech a obřadech, ale nepopisují plné porozumění u lpění na učení o já.

V takovéto Dhammě a disciplíně je zřejmé, že důvěra k učiteli není správně nasměrována [zaměřena], že důvěra k Dhammě není správně nasměrována, že plnění řádových pravidel není správně nasměrováno a že přátelství mezi společníky v Dhammě není správně nasměrováno. A z jakého důvodu? Jelikož tak je tomu, když je Dhamma a disciplína špatně vyložená (duppavedite) a vysvětlená, neosvobozující a nevedoucí k míru (anupasamasamvattanike), vyložená někým, kdo není dokonale probuzený (asammásambuddho).

(4) Když Tathágata, zasloužilý a dokonale probuzený, tvrdí, že učí plnému porozumění u všech druhů lpění, tak dokonale popisuje plné porozumění u všech druhů lpění. Popisuje plné porozumění u lpění na smyslných požitcích, u lpění na názorech, u lpění na pravidlech a obřadech a u lpění na učení [teorii] o já.

V takovéto Dhammě a disciplíně je zřejmé, že důvěra k učiteli je správně nasměrována [zaměřena], že důvěra k Dhammě je správně nasměrována, že plnění řádových pravidel je správně nasměrováno a že přátelství mezi společníky v Dhammě je správně nasměrováno. A z jakého důvodu? Jelikož tak je tomu, když je Dhamma a disciplína dobře vyložená [suppavedite] a vysvětlená, osvobozující a vedoucí k míru (upasamasamvattanike), vyložená někým, kdo je dokonale probuzený (sammásambuddho).

Závislé vznikání lpění

A co je zdrojem těchto čtyř druhů lpění, co je jejich původem, kde se rodí a kde vznikají?

Toužení (tanhá) je zdrojem (nidána) těchto čtyř druhů lpění, jejich původem (samudaja), z něj se rodí (džátika) a z něj vznikají (pabhava). A co je zdrojem tohoto toužení …?

Pociťování (védaná) je zdrojem toužení, jeho původem, z něj se rodí a z něj vzniká. A co je zdrojem tohoto pociťování …?

Dotek (phassa) je zdrojem pociťování, jeho původem, z něj se rodí a z něj vzniká. A co je zdrojem tohoto doteku …?

Šest [smyslových] oblastí (salájatana) je zdrojem doteku, jeho původem, z nich se rodí a z nich vzniká. A co je zdrojem těchto šesti oblastí …?

Jméno [mentalita] a hmota [tělesnost] (náma-rúpa) je zdrojem šesti [smyslových] oblastí, jejich původem, z nich se rodí a z nich vznikají. A co je zdrojem tohoto jména a hmoty …?

Vědomí (viňňána) je zdrojem jména-a-hmoty, jejich původem, z něj se rodí a z něj vznikají. A co je zdrojem tohoto vědomí …?

Formace [těla, řeči a mysli] (sankhára) jsou zdrojem vědomí, jejich původem, z nich se rodí a z nich vzniká. A co je zdrojem těchto formací …?

Nevědomost (avidždžá) je zdrojem formací, jejich původem, z ní se rodí a z ní vznikají.

Závěr

Mniši, když je v mnichovi odstraněna nevědomost (avidždžá pahíná) a vyvstalo v něm pravé poznání [vědění] (vidždžá uppanná), již nelpí (na upádijati) na smyslných požitcích, již nelpí na názorech, již nelpí na pravidlech a obřadech, již nelpí na učení [teorii] o já. Když nelpí, je nevzrušen (na paritassati). Nevzrušen, sám pro sebe zakouší dokonalé odpoutání (parinibbájati) a ví: ‚Ukončeno je zrozování (khíná džáti), dokonán je čistý život (vusitam brahmačarijam), úkol je splněn (katam karaníjam), po tomto zde již není nic dalšího (náparam itthattájá,ti).‘“

Tak pravil Vznešený. Potěšení mniši se zaradovali ze slov Vznešeného.

The Middle Discourses

|_A. The First Fifty

|__II. The Chapter on the Lion’s Roar

MN11. Kratší rozprava o lvím řevu

Translations [32]

English

繁體字

日本語

Français

Deutsch

Italiano

Español

Català

Português

Русский

Nederlands

Norsk

Magyar

Srpski

Čeština

Slovenščina

עִבְרִית

हिंदी

বাংলা

Việt Ngữ

Bahasa Indonesia

සිංහල

ပြန်သွားရန်

ภาษาไทย

पाळिभासा (Pāli)

Reference