Úvod

Tak jsem slyšel. Jednou Vznešený prodléval v kraji Sakjů, v Kapilavatthu, v Nigródhově zahradě.

Tehdy Sakja Mahánáma přistoupil k Vznešenému, pozdravil ho, usedl stranou a takto oslovil Vznešeného:

„Již dlouhou dobu, pane, takto chápu Dhammu, vykládanou Vznešeným: ‚Chtivost (lobha) znečišťuje mysl, nenávist (dosa) znečišťuje mysl, zaslepenost (moha) znečišťuje mysl.‘ I přesto však, že takto chápu Dhammu, vykládanou Vznešeným, stavy chtivosti, stavy nenávisti a stavy zaslepenosti občas napadají moji mysl a zůstávají v ní.

A tak uvažuji o tom, pane, jaký vnitřní stav (adždžhattam dhammo) jsem ještě neopustil, kvůli kterému stavy chtivosti, stavy nenávisti a stavy zaslepenosti občas napadají moji mysl a zůstávají v ní.“

Mahánámo, vskutku je zde vnitřní stav, který jsi ještě neopustil (appahíno), kvůli kterému stavy chtivosti, stavy nenávisti a stavy zaslepenosti občas napadají tvoji mysl a zůstávají v ní. Neboť kdybys tento vnitřní stav opustil (pahíno), nežil bys život v domácnosti a netěšil by ses ze smyslných požitků. Je to kvůli tomuto vnitřnímu stavu, který jsi ještě neopustil, že žiješ v domácnosti a těšíš se ze smyslných požitků.

Mahánámo, i když ušlechtilý žák (arija sávako) správně nazírá (sudittham), v souladu se skutečností (jathábhútam) a s pravým porozuměním (sammappaňňája), že: ‚smyslné požitky poskytují málo uspokojení [vnad] (appassádá), ale mnoho strasti a zoufalství (bahudukkhá-upájásá), nebezpečí [vady] v nich převažují,‘ dokud nedosáhne nadšení a blaha (pítisukham), vzdáleného od smyslných požitků, vzdáleného od neprospěšných stavů, nebo nějakého většího míru (santataram), je nadále přitahován smyslnými požitky.

Ale když ušlechtilý žák správně nazírá v souladu se skutečností a s pravým porozuměním, že: ‚smyslné požitky poskytují málo uspokojení, ale mnoho strasti a zoufalství, nebezpečí v nich převažují,‘ a dosáhne nadšení a blaha, vzdáleného od smyslných požitků, vzdáleného od neprospěšných stavů, nebo nějakého většího míru, není již více přitahován smyslnými požitky.

Před svým probuzením, Mahánámo, ještě jako neprobuzený Bódhisatta, jsem rovněž správně nazíral, v souladu se skutečností a s pravým porozuměním, že: ‚smyslné požitky poskytují málo uspokojení, ale mnoho strasti a zoufalství, nebezpečí v nich převažují,‘ ale dokud jsem nedosáhl nadšení a blaha, vzdáleného od smyslných požitků, vzdáleného od neprospěšných stavů, nebo nějakého většího míru, poznával jsem, že jsem byl nadále přitahován smyslnými požitky.

Ale když jsem správně nazíral, v souladu se skutečností a s pravým porozuměním, že: ‚smyslné požitky poskytují málo uspokojení, ale mnoho strasti a zoufalství, nebezpečí v nich převažují,‘ a dosáhl jsem nadšení a blaha, vzdáleného od smyslných požitků, vzdáleného od neprospěšných stavů, nebo nějakého většího míru, poznával jsem, že jsem nebyl již více přitahován smyslnými požitky.

Vnady a nebezpečí smyslných požitků

A co jsou, Mahánámo, vnady (assáda) smyslných požitků?

(1) Je pět pramenů smyslných požitků (kámaguna), Mahánámo. Kterých pět? Tvary vnímané okem (čakkhuviňňejjá rúpá)… zvuky vnímané uchem (sotaviňňejjá saddá)… vůně vnímané nosem (ghánaviňňejjá gandhá)… chutě vnímané jazykem (dživháviňňejjá rasá)… doteky vnímané tělem (kájaviňňejjá photthabbá)—které jsou žádoucí, toužebné, příjemné a libé, spojené s potěšením a vášní. To je pět pramenů smyslných požitků. A zde, Mahánámo, blaženost (sukha) a radost (somanassa), jež vznikají v závislosti (patičča uppadždžati) na těchto pěti pramenech smyslných požitků—to jsou vnady smyslných požitků.

A co je, Mahánámo, nebezpečí [vada] (ádínava) smyslných požitků?

(2) Zde, Mahánámo, syn z dobré rodiny vydělává na živobytí jako úředník, zemědělec, obchodník, pastevec, lučištník, královský služebník či jakoukoli jinou činností, přičemž je vystaven chladu a horku, trpí dotekem ovádů a moskytů, větru, slunce a různých plazů, umírá hladem a žízní. Toto je nebezpečí smyslných požitků viditelné zde a nyní (sanditthiko). Smyslné požitky jsou příčinou (hétu), zdrojem (nidána) a důvodem (adhikarana) tohoto množství strasti.

Jestliže, Mahánámo, syn z dobré rodiny nezíská žádný majetek, přestože takto pracuje, namáhá se a vynakládá úsilí, tak se trápí, rmoutí, zoufá si, bije se v hruď a propadá malomyslnosti: ‚Marná je má práce, neplodné je mé snažení.‘ Toto je nebezpečí smyslných požitků viditelné zde a nyní. Smyslné požitky jsou příčinou, zdrojem a důvodem tohoto množství strasti.

Jestliže, Mahánámo, syn z dobré rodiny získá majetek, když takto pracuje, namáhá se a vynakládá úsilí, tak zakouší strast a žal při jeho ochraňování: ‚Jak si jen zajistím, aby králové nebo lupiči neodnesli můj majetek, aby ho nespálil oheň, neodplavila ho voda či se ho nezmocnili nemilí dědicové?‘ A když takto chrání a střeží svůj majetek, odnesou mu ho králové nebo lupiči, spálí ho oheň, odplaví ho voda nebo se ho zmocní nemilí dědicové. A on se trápí, rmoutí, zoufá si, bije se v hruď a propadá malomyslnosti: ‚Co bylo moje, to už mi nepatří.‘ Toto je nebezpečí smyslných požitků viditelné zde a nyní. Smyslné požitky jsou příčinou, zdrojem a důvodem tohoto množství strasti.

A dále, Mahánámo, smyslné požitky jsou příčinou, zdrojem a důvodem toho, že se králové se přou s králi, bojovníci s bojovníky, bráhmani s bráhmany, hospodáři s hospodáři, matka se synem, syn s matkou, otec se synem, syn s otcem, bratr s bratrem, bratr se sestrou, sestra s bratrem, přítel s přítelem. A pak ve svých sporech, hádkách a nesvárech útočí jeden na druhého pěstmi, kameny, holemi či noži, takže zakoušejí smrt nebo smrtelnou bolest. Toto je nebezpečí smyslných požitků viditelné zde a nyní. Smyslné požitky jsou příčinou, zdrojem a důvodem tohoto množství strasti.

A dále, Mahánámo, smyslné požitky jsou příčinou, zdrojem a důvodem toho, že se lidé chápou mečů a štítů, navlékají luky a toulce, a seřazeni do dvojstupů vyrážejí do bitvy, kde létají šípy a oštěpy, kde se blýskají meče, a tam jsou zraňováni šípy a oštěpy, jejich hlavy jsou utínány meči, takže zakoušejí smrt nebo smrtelnou bolest. Toto je nebezpečí smyslných požitků viditelné zde a nyní. Smyslné požitky jsou příčinou, zdrojem a důvodem tohoto množství strasti.

A dále, Mahánámo, smyslné požitky jsou příčinou, zdrojem a důvodem toho, že se lidé chápou mečů a štítů, navlékají luky a toulce, a vrhají se proti kluzkým valům, na nichž létají šípy a oštěpy, kde se blýskají meče, a tam jsou zraňováni šípy a oštěpy, poléváni vroucím kravským trusem, drceni pod těžkými předměty a jejich hlavy jsou utínány meči, takže zakoušejí smrt nebo smrtelnou bolest. Toto je nebezpečí smyslných požitků viditelné zde a nyní. Smyslné požitky jsou příčinou, zdrojem a důvodem tohoto množství strasti.

A dále, Mahánámo, smyslné požitky jsou příčinou, zdrojem a důvodem toho, že lidé vnikají do obydlí a odnášejí cizí majetek, loupí, přepadávají, páchají cizoložství, a když jsou pak chyceni, králové je potrestají rozličnými druhy trestů, jako je bičování, mrskání, tlučení holí, useknutí rukou, useknutí nohou, useknutí rukou i nohou, useknutí uší, useknutí nosu, useknutí uší i nosu, otevření lebky, nalévání roztaveného železa do mozku, skalpování hlavy, plnění úst krví, zapálení těla, zabaleného do látky napuštěné olejem, zapálení rukou, zabalených do látky napuštěné olejem, stažení kůže z celého těla až ke kotníkům, stažení kůže od kotníků směrem ke krku, napíchnutí na tyč, stržení kůže, masa a šlach ostrými železnými hroty, odsekávání masa z těla, kousek po kousku, řezání železnými hroty a sypání soli do ran, napíchnutí na železný kůl a otáčení dokola, drcení kostí na morek, polévání vařícím olejem, sežrání psi či useknutí hlavy mečem, takže zakoušejí smrt nebo smrtelnou bolest. Toto je nebezpečí smyslných požitků viditelné zde a nyní. Smyslné požitky jsou příčinou, zdrojem a důvodem tohoto množství strasti.

A dále, Mahánámo, smyslné požitky jsou příčinou, zdrojem a důvodem toho, že lidé špatně jednají (duččaritam) tělem, řečí a myslí, následkem čehož po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstanou v bědném stavu, v strastném místě, v záhubě, v pekle. Toto je rovněž nebezpečí smyslných požitků viditelné zde a nyní. Smyslné požitky jsou příčinou, zdrojem a důvodem tohoto množství strasti.

Rozhovor s Niganthy (Džinisty)

Mahánámo, jednou jsem prodléval u Rádžagahy, na Supím vrchu (gidždžhakúta). Tehdy mnoho Niganthů (Džinistů) žilo na Černé skále, na svahu Isigili, kde praktikovali nepřetržité stání, odmítajíce usednout, přičemž zakoušeli velmi nepříjemné, trýznivé, bolestné a bodavé pocity.

Tehdy, když nastal večer, jsem vstal ze svého odloučení a šel k Černé skále, na svah Isigili, načež jsem přistoupil k Niganthům a otázal se jich: ‚Přátelé, proč praktikujete nepřetržité stání, odmítajíce usednout, přičemž zakoušíte velmi nepříjemné, trýznivé, bolestné a bodavé pocity?‘

Načež mi Niganthové takto odpověděli: „Příteli, Nigantha Nátaputta je vševidoucí a vševědoucí, ať chodí, stojí, spí či bdí, jeho poznání a vidění je v něm nepřetržitě ustavené. On nám řekl toto: ‚Niganthové, v minulosti jste vykonali zlé činy. Můžete je odčinit prováděním ostrého trýznění vlastního těla. A když zde takto střežíte své tělo, svou řeč a svou mysl, nevykonáváte zlé činy do budoucna. Tím, že touto askezí odstraníte minulé činy, a tím, že nevykonáváte další činy, pro vás nenastanou žádné následky v budoucnu. S nenastáním následků v budoucnu je zde odstranění činů. S odstraněním činů je zde odstranění strasti. S odstraněním strasti je zde odstranění pocitů. S odstraněním pocitů bude vyčerpána veškerá strast.‘ Toto (učení) schvalujeme, přijímáme a jsme s tím spokojeni.“

Když toto bylo řečeno, řekl jsem Niganthům:

‚Ale přátelé, víte zda jste v minulosti existovali či neexstovali?‘ ‚Ne, příteli.‘ ‚Ale přátelé, víte zda jste v minulosti konali zlé činy nebo zda jste je nekonali?‘ ‚Ne, příteli.‘ ‚Ale přátelé, víte, že jste vykonali takové a takové zlé činy?‘ ‚Ne, příteli.‘ ‚Ale přátelé, víte kolik strasti bylo již vyčerpáno a kolik ještě nebylo vyčerpáno, nebo že s vyčerpáním takového a takového množství strasti bude vyčerpána veškerá strast?‘ ‚Ne, příteli.‘ ‚Ale přátelé, víte co je opuštění neprospěšných stavů (akusalánam dhammánam pahánam) a přijetí prospěšných stavů (kusalánam dhammánam upasampadan,ti) zde a nyní?‘ ‚Ne, příteli.‘

‚Přátelé, zdá se, že nevíte zda jste v minulosti existovali či neexistovali, ani zda jste v minulosti konali zlé činy nebo zda jste je nekonali, ani že jste vykonali takové a takové zlé činy, ani kolik strasti bylo již vyčerpáno a kolik ještě nebylo vyčerpáno nebo že s vyčerpáním takového a takového množství strasti bude vyčerpána veškerá strast, ani co je opuštění neprospěšných stavů a přijetí prospěšných stavů zde a nyní. Je to snad tak, přátelé, že ti, kdo zabíjejí, kdo mají krvavé ruce, vykonavatelé krutých činů ve světě, když se znovuzrodí mezi lidmi, odejdou do bezdomoví jako Niganthové?‘

‚Příteli Gótamo, blaženost (sukha) není získána skrze blaženost. Blaženost je získána skrze strast (dukkha). Neboť kdyby blaženost byla získána skrze blaženost, pak by král Sénija Bimbisára z Magadhy získal blaženost, jelikož prodlévá ve větší blaženosti než ctihodný Gótama.‘

‚Ctihodní Niganthové jistě pronesli ukvapeně a bezmyšlenkovitě svá slova: … Neboť jsem to spíše já, kdo by měl být otázán: Kdo prodlévá ve větší blaženosti, Král Sénija Bimbisára z Magadhy nebo ctihodný Gótama?‘

‚Příteli Gótamo, jistě jsme pronesli ukvapeně a bezmyšlenkovitě svá slova: … Nechme to však být. Nyní se otážeme ctihodného Gótamy: Kdo prodlévá ve větší blaženosti, Král Sénija Bimbisára z Magadhy nebo ctihodný Gótama?‘

‚Přátelé, položím vám protiotázku, můžete odpovědět jak je vám libo.

Co myslíte, přátelé, může král Sénija Bimbisára z Magadhy prodlévat, aniž by pohnul svým tělem či pronesl nějaké slovo, a zakoušet při tom vrchol blaženosti po sedm dní a nocí?‘ ‚Ne, příteli.‘ ‚Může král Sénija Bimbisára z Magadhy prodlévat, aniž by pohnul svým tělem či pronesl nějaké slovo, a zakoušet při tom vrchol blaženosti po šest dní a nocí?… pět dní a nocí?… čtyři dny a noci?… tři dny a noci?… dva dny a noci?… jeden den a noc?‘ ‚Ne, příteli.‘

‚Ale přátelé, já mohu prodlévat, aniž bych pohnul svým tělem či pronesl nějaké slovo, a zakoušet při tom vrchol blaženosti po celý jeden den a noc… dva dny a noci… tři dny a noci… čtyři dny a noci… pět dní a nocí… šest dní a nocí… sedm dní a nocí. Co myslíte, přátelé, je-li tomu tak, kdo prodlévá ve větší blaženosti, král Sénija Bimbisára z Magadhy nebo já?‘ ‚Je-li tomu tak, potom ctihodný Gótama prodlévá ve větší blaženosti než král Sénija Bimbisára z Magadhy.‘“

Tak pravil Vznašený. Spokojený Sakja Mahánáma se zaradoval ze slov Vznešeného.

The Middle Discourses

|_A. The First Fifty

|__II. The Chapter on the Lion’s Roar

MN14. Kratší rozprava o hromadě strasti

Translations [30]

English

繁體字

日本語

Français

Deutsch

Italiano

Español

Português

Русский

Norsk

Magyar

Srpski

Čeština

Slovenščina

हिंदी

বাংলা

Việt Ngữ

Bahasa Indonesia

සිංහල

ပြန်သွားရန်

ภาษาไทย

पाळिभासा (Pāli)

Reference