Úvod—Přirovnání k lovci a čtyřem stádům

Tak jsem slyšel. Jednou Vznešený prodléval v Sávatthí, Džétově háji, Anáthapindikově zahradě. Tam Vznešený oslovil mnichy: „Mnichové!“—„Pane!“ odpověděli mu mniši. Vznešený pravil: „Mniši, lovec nenastražuje návnadu pro stádo vysoké zvěře [s tímto úmyslem] ‚Nechť se toto stádo vysoké zvěře nasytí touto nastraženou návnadou, potěší se z ní a žije z ní po dlouhou dobu.‘ Lovec, mniši, nastražuje návnadu pro stádo vysoké zvěře [s tímto úmyslem] ‚Toto stádo vysoké zvěře si bude bez ostražitosti, omáměně užívat a sytit se touto nastraženou návnadou. Když si jí bude bez ostražitosti, omáměně užívat a sytit se jí, upadne do opojení. Takto opojené upadne do nedbalosti. Když se stane nedbalým, budu si ním moci dělat co je mi libo, s pomocí této návnady.‘

(1) Nyní, mniši, první stádo vysoké zvěře přijde k návnadě nastražené lovcem a bez ostražitosti, omáměně si jí užívá a sytí se jí. Když si jí takto bez ostražitosti, omáměně užívá a sytí se jí, upadne do opojení. Takto opojené upadne do nedbalosti. Když se stane nedbalým, lovec si s ním může dělat co je mu libo, s pomocí této návnady.

Takto, mniši, první stádo vysoké zvěře není osvobozeno z moci lovce.

(2) Nyní, mniši, druhé stádo vysoké zvěře uvažuje: ‚Toto první stádo vysoké zvěře přišlo k návnadě nastražené lovcem a bez ostražitosti, omáměně si jí užívalo a sytilo se jí. … a takto první stádo vysoké zvěře není osvobozeno z moci lovce. Co kdybychom se společně vyhnuly užívání této návnady, vyhnuly se tomuto strašnému požitku a odešly žít do lesní divočiny?‘ A pak se společně vyhnou užívání této návnady, vyhnou se tomuto strašnému požitku a prodlévají v lesní divočině. Ale v posledním měsíci období veder, když je tráva a voda spotřebována, jejich těla krajně zhubnou a ztratí svou sílu a energii. Když jejich těla krajně zhubnou a ztratí svou sílu a energii, vrátí se k té návnadě nastražené lovcem a bez ostražitosti, omámeně si jí užívají a sytí se jí. Když si jí takto bez ostražitosti, omáměně užívají a sytí se jí, upadnou do opojení. Takto opojené upadnou do nedbalosti. Když se stanou nedbalými, lovec si s nimi může dělat co je mu libo, s pomocí této návnady.

Takto, mniši, druhé stádo vysoké zvěře není osvobozeno z moci lovce.

(3) Nyní, mniši, třetí stádo vysoké zvěře uvažuje: ‚Toto první stádo vysoké zvěře přišlo k návnadě nastražené lovcem a bez ostražitosti, omáměně si jí užívalo a sytilo se jí. … a takto první stádo vysoké zvěře není osvobozeno z moci lovce. Toto druhé stádo vysoké zvěře, ačkoli uvažovalo: … a odešlo žít do lesní divočiny… se vrátilo k té návnadě nastražené lovcem a bez ostražitosti, omáměně si jí užívalo a sytilo se jí. … a takto rovněž druhé stádo vysoké zvěře není osvobozeno z moci lovce. Co kdybychom se zdržovaly poblíž návnady nastražené lovcem a takto si jí s ostržitostí, neomámeně užívaly a sytily se jí? Když si jí takto budeme s ostražitostí, neomámeně užívat a sytit se jí, neupadneme do opojení. Takto neopojené neupadneme do nedbalosti. Budeme-li dbalé, lovec si s námi nebude moci dělat co je mu libo, ani s pomocí návnady.‘ A pak se zdržují poblíž návnady nastražené lovcem a takto si jí s ostržitostí, neomámeně užívají a sytí se jí. Když si jí takto s ostražitostí, neomámeně užívají a sytí se jí, neupadnou do opojení. Takto neopojené neupadnou do nedbalosti. Když se stanou dbalými, lovec si s nimi nemůže dělat co je mu libo, ani s pomocí návnady. Nyní však lovec se svým doprovodem rozmýšlí: ‚Toto třetí stádo vysoké zvěře je mazané a vychytralé jako kouzelníci a čarodějové. Sytí se touto nastraženou návnadou, aniž bychom viděli kde se zdržuje, odkud přichází a kam odchází. Co kdybychom celou rozlehlou oblast kolem nastražené návnady obklíčili neproniknutelnou ohradou? Pak uvidíme kde se zdržuje, odkud přichází a kam odchází.‘ A pak celou rozlehlou oblast kolem nastražené návnady obklíčí neproniknutelnou ohradou. Potom, mniši, lovec se svým doprovodem vidí kde se zdržuje třetí stádo vysoké zvěře, odkud přichází a kam odchází.

Takto, mniši, třetí stádo vysoké zvěře není osvobozeno z moci lovce.

(4) Nyní, mniši, čtvrté stádo vysoké zvěře uvažuje: ‚Toto první stádo vysoké zvěře přišlo k návnadě nastražené lovcem a bez ostražitosti, omáměně si jí užívalo a sytilo se jí. … a takto první stádo vysoké zvěře není osvobozeno z moci lovce. Toto druhé stádo vysoké zvěře, ačkoli uvažovalo: … a odešlo žít do lesní divočiny… se vrátilo k té návnadě nastražené lovcem a bez ostražitosti, omáměně si jí užívalo a sytilo se jí. … a takto rovněž druhé stádo vysoké zvěře není osvobozeno z moci lovce. Toto třetí stádo vysoké zvěře, ačkoli uvažovalo: … a zdržovalo se poblíž návnady nastražené lovcem a takto si jí s ostržitostí, neomámeně užívalo a sytilo se jí … bylo obklíčeno neproniknutelnou ohradou. … a takto rovněž třetí stádo vysoké zvěře není osvobozeno z moci lovce. Co kdybychom se zdržovaly na místě, které je nepřístupné pro lovce a jeho doprovod a takto si s ostržitostí, neomámeně užívaly a sytily se nastraženou návnadou? Když si jí takto budeme s ostražitostí, neomámeně užívat a sytit se jí, neupadneme do opojení. Takto neopojené neupadneme do nedbalosti. Budeme-li dbalé, lovec si s námi nebude moci dělat co je mu libo, ani s pomocí návnady.‘ A pak se zdržují na místě, které je nepřístupné pro lovce a jeho doprovod a takto si s ostržitostí, neomámeně užívají a sytí se nastraženou návnadou. Když si jí takto s ostražitostí, neomámeně užívají a sytí se jí, neupadnou do opojení. Takto neopojené neupadnou do nedbalosti. Když se stanou dbalými, lovec si s nimi nemůže dělat co je mu libo, ani s pomocí návnady. Nyní však lovec se svým doprovodem rozmýšlí: ‚Toto čtvrté stádo vysoké zvěře je mazané a vychytralé jako kouzelníci a čarodějové. Sytí se touto nastraženou návnadou, aniž bychom viděli kde se zdržuje, odkud přichází a kam odchází. Co kdybychom celou rozlehlou oblast kolem nastražené návnady obklíčili neproniknutelnou ohradou? Pak uvidíme kde se zdržuje, odkud přichází a kam odchází.‘ A pak celou rozlehlou oblast kolem nastražené návnady obklíčí neproniknutelnou ohradou. Ale ani potom, mniši, lovec se svým doprovodem nevidí kde se zdržuje čtvrté stádo vysoké zvěře, odkud přichází a kam odchází. Nyní lovec se svým doprovodem dále rozmýšlí: ‚Budeme-li nahánět toto čtvrté stádo vysoké zvěře, mohlo by upozornit ostatní stáda. Kdyby upozornilo ostatní stáda, mohly by všechny opustit nastraženou návnadu. Co kdybychom se o toto čtvrté stádo nezajímali?‘ A tak se, mniši, lovec se svým doprovodem o toto čtvrté stádo nezajímá.

Takto, mniši, čtvrté stádo vysoké zvěře je osvobozeno z moci lovce.

Dal jsem vám toto přirovnání, mniši, abych učinil zřejmým smysl. Smysl je tento:

Návnada (nivápa) je název pro pět pramenů smyslnosti (paňča kámaguna). Lovec je název pro Máru, Zlého. Lovcův doprovod je název pro Márův doprovod. Stádo vysoké zvěře je název pro askety a bráhmany .

Čtyři druhy asketů a bráhmanů

(1) Nyní, mniši, první druh asketů a bráhmanů přijde k návnadě, světským materiálním věcem (lokámisáni), nastraženým Márou, a bez ostražitosti, omáměně si jich užívá a sytí se jimi. Když si jich takto bez ostražitosti, omámeně užívá a sytí se jimi, upadne do opojení (madam). Takto opojený upadne do nedbalosti (pamádam). Když se stane nedbalým, Mára si s ním může dělat co je mu libo, s pomocí této návnady, světských materiálních věcí.

Takto, mniši, první druh asketů a bráhmanů není osvobozen z Márovy moci.

Tento první druh asketů a bráhmanů je podobný prvnímu stádu vysoké zvěře, říkám.

(2) Nyní, mniši, druhý druh asketů a bráhmanů uvažuje: ‚Tento první druh asketů a bráhmanů přišel k návnadě, světským materiálním věcem, nastraženým Márou a bez ostražitosti, omáměně si jich užíval a sytil se jimi. … a takto první druh asketů a bráhmanů není osvobozen z Márovy moci.

Co kdybychom se společně vyhnuli užívání této návnady, světských materiálních věcí, vyhnuli se tomuto strašnému požitku a odešli žít do lesní divočiny?‘ A pak se společně vyhnou užívání této návnady, světských materiálních věcí, vyhnou se tomuto strašnému požitku a prodlévají v lesní divočině. Zde se živí bylinami, prosem, divokou rýží, zbytky kůže, mechem, rýžovými otrubami či sedlinou, sezamovou moukou, trávou či kravským trusem, živí se lesními kořínky a plody, jedí spadlé ovoce. Ale v posledním měsíci období veder, když je tráva a voda spotřebována, jejich těla krajně zhubnou a ztratí svou sílu a energii. Když jejich těla krajně zhubnou a ztratí svou sílu a energii, ztratí své osvobození mysli. Když ztratí své osvobození mysli, vrátí se k té návnadě, světským materiálním věcem, nastraženým Márou a bez ostražitosti, omámeně si jich užívají a sytí se jimi. Když si jich takto bez ostražitosti, omáměně užívají a sytí se jimi, upadnou do opojení. Takto opojení upadnou do nedbalosti. Když se stanou nedbalými, Mára si s nimi může dělat co je mu libo, s pomocí této návnady, světských materiálních věcí.

Takto, mniši, druhý druh asketů a bráhmanů není osvobozen z Márovy moci.

Tento druhý druh asketů a bráhmanů je podobný druhému stádu vysoké zvěře, říkám.

(3) Nyní, mniši, třetí druh asketů a bráhmanů uvažuje: ‚Tento první druh asketů a bráhmanů přišel k návnadě, světským materiálním věcem, nastraženým Márou a bez ostražitosti, omáměně si jich užíval a sytil se jimi. … a takto první druh asketů a bráhmanů není osvobozen z Márovy moci. Tento druhý druh asketů a bráhmanů, ačkoli uvažoval: … a odešel žít do lesní divočiny… se vrátil k té návnadě, světským materiálním věcem, nastraženým Márou, a bez ostražitosti, omáměně si jich užíval a sytil se jimi. … a takto rovněž druhý druh asketů a bráhmanů není osvobozen z Márovy moci.

Co kdybychom se zdržovali poblíž návnady, světských materiálních věcí, nastražených Márou, a takto si jich s ostržitostí, neomámeně užívali a sytili se jimi? Když si jich takto budeme s ostražitostí, neomámeně užívat a sytit se jimi, neupadneme do opojení. Takto neopojení neupadneme do nedbalosti. Budeme-li dbalí, Mára si s námi nebude moci dělat co je mu libo, ani s pomocí návnady, světských materiálních věcí.‘ A pak se zdržují poblíž návnady, světských materiálních věcí, nastražených Márou, a takto si jich s ostržitostí, neomámeně užívají a sytí se jimi. Když si jich takto s ostražitostí, neomámeně užívají a sytí se jimi, neupadnou do opojení. Takto neopojení neupadnou do nedbalosti. Když se stanou dbalými, Mára si s nimi nemůže dělat co je mu libo, ani s pomocí návnady, světských materiálních věcí. Nyní však tento třetí druh asketů a bráhmanů zastává takovéto názory: ‚Tento svět je věčný, tento svět není věčný, tento svět je konečný, tento svět je nekonečný, duše [život] a tělesnost je jedno, duše [život] je něco jiného než tělesnost, Tathágata existuje po smrti, Tathágata neexistuje po smrti, Tathágata existuje i neexistuje po smrti, Tathágata ani existuje ani neexistuje po smrti.‘

Takto, mniši, třetí druh asketů a bráhmanů není osvobozen z Márovy moci.

Tento třetí druh asketů a bráhmanů je podobný třetímu stádu vysoké zvěře, říkám.

(4) Nyní, mniši, čtvrtý druh asketů a bráhmanů uvažuje: ‚Tento první druh asketů a bráhmanů přišel k návnadě, světským materiálním věcem, nastraženým Márou a bez ostražitosti, omáměně si jich užíval a sytil se jimi. … a takto první druh asketů a bráhmanů není osvobozen z Márovy moci. Tento druhý druh asketů a bráhmanů, ačkoli uvažoval: … a odešel žít do lesní divočiny… se vrátil k té návnadě, světským materiálním věcem, nastraženým Márou, a bez ostražitosti, omáměně si jich užíval a sytil se jimi. … a takto rovněž druhý druh asketů a bráhmanů není osvobozen z Márovy moci. Tento třetí druh asketů a bráhmanů, ačkoli uvažoval: … a zdržoval se poblíž návnady, světských materiálních věcí, nastražených Márou, a takto si jich s ostržitostí, neomámeně užíval a sytil se jimi … zastavál takovéto názory: Tento svět je věčný, tento svět není věčný, tento svět je konečný, tento svět je nekonečný, duše [život] a tělesnost je jedno, duše [život] je něco jiného než tělesnost, Tathágata existuje po smrti, Tathágata neexistuje po smrti, Tathágata existuje i neexistuje po smrti, Tathágata ani existuje ani neexistuje po smrti. … a takto rovněž třetí druh asketů a bráhmanů není osvobozen z Márovy moci.

Co kdybychom se zdržovali na místě, které je nepřístupné pro Máru a jeho doprovod a takto si s ostržitostí, neomámeně užívali a sytili se nastraženou návnadou, světskými materiálními věcmi? Když si jich takto budeme s ostražitostí, neomámeně užívat a sytit se jimi, neupadneme do opojení. Takto neopojení neupadneme do nedbalosti. Budeme-li dbalí, Mára si s námi nebude moci dělat co je mu libo, ani s pomocí návnady, světských materiálních věcí.‘ A pak se zdržují na místě, které je nepřístupné pro Máru a jeho doprovod, a takto si s ostržitostí, neomámeně užívají a sytí se nastraženou návnadou, světskými materiálními věcmi. Když si jich takto s ostražitostí, neomámeně užívají a sytí se jimi, neupadnou do opojení. Takto neopojení neupadnou do nedbalosti. Když se stanou dbalými, Mára si s nimi nemůže dělat co je mu libo, ani s pomocí návnady, světských materiálních věcí.

Takto, mniši, čtvrtý druh asketů a bráhmanů je osvobozen z Márovy moci.

Tento čtvrtý druh asketů a bráhmanů je podobný čtvrtému stádu vysoké zvěře, říkám.

Devět stavů osvobození

A které místo je nepřístupné pro Máru a jeho doprovod?

(1) Zde, mniši, mnich zcela odloučen od smyslných požitků (viviččéva káméhi), odloučen od neprospěšných stavů (vivičča akusaléhi dhamméhi), vstupuje a prodlévá (upasampadždža viharati) v prvním pohroužení (pathamam džhánam), které je doprovázeno myšlením (savitakkam) a rozvažováním (savičáram) a je naplněno nadšením a blahem zrozeným z odloučení (vivékadžam pítisukham).