Tak jsem slyšel. Jednou Vznešený prodléval v Rádžagaze, na Supím vrcholku, brzy po odchodu Dévadatty. Tam Vznešený oslovil mnichy, ohledně Dévadatty:

1. Zisk, pocty a sláva

„Zde, mniši, nějaký syn z dobré rodiny odejde s důvěrou z domova do bezdomoví: ‚Jsem obětí zrození, stárnutí a smrti, trápení, naříkání, bolesti, žalu a zoufalství, jsem obětí strasti, kořistí strasti. Jistě může být poznáno ukončení celého tohoto množství strasti.‘

Když takto odejde, dosáhne zisku, poct a slávy (lábhasakkárasilokam). Je potěšen tímto ziskem, poctami a slávou a jeho záměr je tak naplněn (paripunnasankappo). Na úkor toho pak povyšuje sebe a ponižuje ostatní: ‚Já jsem získal pocty a slávu, ale tito ostatní mniši jsou neznámí (appaňňátá) a bezvýznamní (appesakkhá).‘ A tak se stane opojeným (madždžati) tímto ziskem, poctami a slávou. Jsa opojen, upadne v nedbalost (pamáda). Jsa nedbalý (pamatto), prodlévá strastně (dukkham viharati).

Jako kdyby nějaký muž potřebující jádrové dřevo, hledající jádrové dřevo, pídící se po jádrovém dřevu, přišel k velkému vzpřímenému stromu, jenž obsahuje ono jádrové dřevo, načež by minul jeho jádrové dřevo [jádro] (sáro), minul by jeho vnější dřevo, minul by jeho vnitřní kůru, minul by jeho vnější kůru, odřízl by jeho větve a listí a vzal si je, mysleje si, že to je jádrové dřevo. Pak by ho viděl nějaký jiný muž s dobrým zrakem a řekl by si: ‚Tento ctěný muž nezná jádrové dřevo, nezná vnější dřevo, nezná vnitřní kůru, nezná vnější kůru ani větve a listí. Zatímco potřebuje jádrové dřevo, hledá jádrové dřevo, pídí se po jádrovém dřevu, přišel k velkému vzpřímenému stromu, jenž obsahuje ono jádrové dřevo, načež minul jeho jádrové dřevo [jádro], minul jeho vnější dřevo, minul jeho vnitřní kůru, minul jeho vnější kůru, odřízl jeho větve a listí a vzal si je, mysleje si, že to je jádrové dřevo. Cokoli bude chtít vyrobit z jádrového dřeva, jeho cíl nebude naplněn.‘

Stejně tak, mniši, nějaký syn z dobré rodiny odejde s důvěrou z domova do bezdomoví… A tak se stane opojeným tímto ziskem, poctami a slávou. Jsa opojen, upadne v nedbalost. Jsa nedbalý, prodlévá strastně.

Tento mnich je nazýván jako ten, kdo si vzal větve a listí svatého života (brahmačarija) a zastavil se u toho.

2. Ctnost

„Zde, mniši, nějaký syn z dobré rodiny odejde s důvěrou z domova do bezdomoví: ‚Jsem obětí zrození, stárnutí a smrti, trápení, naříkání, bolesti, žalu a zoufalství, jsem obětí strasti, kořistí strasti. Jistě může být poznáno ukončení celého tohoto množství strasti.‘

Když takto odejde, dosáhne zisku, poct a slávy. Není však potěšen tímto ziskem, poctami a slávou a jeho záměr tím není naplněn (na paripunnasankappo). Na úkor toho nepovyšuje sebe a neponižuje ostatní. A tak se nestane opojeným tímto ziskem, poctami a slávou. Jsa neopojen, neupadne v nedbalost. Jsa dbalý (appamatto), dosáhne šťastného stavu ctnosti (sílasampadam). Je potěšen tímto šťastným stavem ctnosti a jeho záměr je tak naplněn. Na úkor toho pak povyšuje sebe a ponižuje ostatní: ‚Já jsem ctnostný (sílavá) a mám dobrý charakter (kaljánadhammo), ale tito ostatní mniši jsou nectnostní (dussílá) a mají špatný charakter (pápadhammá).‘ A tak se stane opojeným tímto šťastným stavem ctnosti. Jsa opojen, upadne v nedbalost. Jsa nedbalý, prodlévá strastně.

Jako kdyby nějaký muž potřebující jádrové dřevo, hledající jádrové dřevo, pídící se po jádrovém dřevu, přišel k velkému vzpřímenému stromu, jenž obsahuje ono jádrové dřevo, načež by minul jeho jádrové dřevo [jádro], minul by jeho vnější dřevo, minul by jeho vnitřní kůru a odřízl by jeho vnější kůru a vzal si ji, mysleje si, že to je jádrové dřevo. Pak by ho viděl nějaký jiný muž s dobrým zrakem a řekl by si: ‚Tento ctěný muž nezná jádrové dřevo, nezná vnější dřevo, nezná vnitřní kůru, nezná vnější kůru ani větve a listí. Zatímco potřebuje jádrové dřevo, hledá jádrové dřevo, pídí se po jádrovém dřevu, přišel k velkému vzpřímenému stromu, jenž obsahuje ono jádrové dřevo, načež minul jeho jádrové dřevo [jádro], minul jeho vnější dřevo, minul jeho vnitřní kůru, odřízl jeho vnější kůru a vzal si ji, mysleje si, že to je jádrové dřevo. Cokoli bude chtít vyrobit z jádrového dřeva, jeho cíl nebude naplněn.‘

Stejně tak, bhikkhuové, nějaký syn z dobré rodiny odejde s důvěrou z domova do bezdomoví… A tak se stane opojeným tímto šťastným stavem ctnosti. Jsa opojen, upadne v nedbalost. Jsa nedbalý, prodlévá strastně.

Tento mnich (bhikkhu) je nazýván jako ten, kdo si vzal vnější kůru svatého života a zastavil se u toho.

3. Soustředění

„Zde, mniši, nějaký syn z dobré rodiny odejde s důvěrou z domova do bezdomoví: ‚Jsem obětí zrození, stárnutí a smrti, trápení, naříkání, bolesti, žalu a zoufalství, jsem obětí strasti, kořistí strasti. Jistě může být poznáno ukončení celého tohoto množství strasti.‘

Když takto odejde, dosáhne zisku, poct a slávy. Není však potěšen tímto ziskem, poctami a slávou a jeho záměr tím není naplněn. Na úkor toho nepovyšuje sebe a neponižuje ostatní. A tak se nestane opojeným tímto ziskem, poctami a slávou. Jsa neopojen, neupadne v nedbalost. Jsa dbalý, dosáhne šťastného stavu ctnosti. Je potěšen tímto šťastným stavem ctnosti, ale jeho záměr tím ještě není naplněn. Na úkor toho nepovyšuje sebe a neponižuje ostatní. A tak se nestane opojeným tímto šťastným stavem ctnosti. Jsa neopojen, neupadne v nedbalost. Jsa dbalý, dosáhne šťastného stavu soustředění (samádhisampadam). Je potěšen tímto šťastným stavem soustředění a jeho záměr je tak naplněn. Na úkor toho pak povyšuje sebe a ponižuje ostatní: ‚Já jsem soustředěný (samáhito), moje mysl je sjednocená (ékaggačitto), ale tito ostatní mniši jsou nesoustředění (asamáhitá) a jejich mysl je rozptýlená (vibhantačittá).‘ A tak se stane opojeným tímto šťastným stavem soustředění. Jsa opojen, upadne v nedbalost. Jsa nedbalý, prodlévá strastně.

Jako kdyby nějaký muž potřebující jádrové dřevo, hledající jádrové dřevo, pídící se po jádrovém dřevu, přišel k velkému vzpřímenému stromu, jenž obsahuje ono jádrové dřevo, načež by minul jeho jádrové dřevo [jádro], minul by jeho vnější dřevo, odřízl by jeho vnitřní kůru a vzal si ji, mysleje si, že to je jádrové dřevo. Pak by ho viděl nějaký jiný muž s dobrým zrakem a řekl by si: ‚Tento ctěný muž nezná jádrové dřevo, nezná vnější dřevo, nezná vnitřní kůru, nezná vnější kůru ani větve a listí. Zatímco potřebuje jádrové dřevo, hledá jádrové dřevo, pídí se po jádrovém dřevu, přišel k velkému vzpřímenému stromu, jenž obsahuje ono jádrové dřevo, načež minul jeho jádrové dřevo [jádro], minul jeho vnější dřevo, odřízl jeho vnitřní kůru a vzal si ji, mysleje si, že to je jádrové dřevo. Cokoli bude chtít vyrobit z jádrového dřeva, jeho cíl nebude naplněn.‘

Stejně tak, mniši, nějaký syn z dobré rodiny odejde s důvěrou z domova do bezdomoví… A tak se stane opojeným tímto šťastným stavem soustředění. Jsa opojen, upadne v nedbalost. Jsa nedbalý, prodlévá strastně.

Tento mnich je nazýván jako ten, kdo si vzal vnitřní kůru svatého života a zastavil se u toho.

4. Poznání a vidění

„Zde, mniši, nějaký syn z dobré rodiny odejde s důvěrou z domova do bezdomoví: ‚Jsem obětí zrození, stárnutí a smrti, trápení, naříkání, bolesti, žalu a zoufalství, jsem obětí strasti, kořistí strasti. Jistě může být poznáno ukončení celého tohoto množství strasti.‘

Když takto odejde, dosáhne zisku, poct a slávy. Není však potěšen tímto ziskem, poctami a slávou a jeho záměr tím není naplněn. Na úkor toho nepovyšuje sebe a neponižuje ostatní. A tak se nestane opojeným tímto ziskem, poctami a slávou. Jsa neopojen, neupadne v nedbalost. Jsa dbalý, dosáhne šťastného stavu ctnosti. Je potěšen tímto šťastným stavem ctnosti, ale jeho záměr tím ještě není naplněn. Na úkor toho nepovyšuje sebe a neponižuje ostatní. A tak se nestane opojeným tímto šťastným stavem ctnosti. Jsa neopojen, neupadne v nedbalost. Jsa dbalý, dosáhne šťastného stavu soustředění. Je potěšen tímto šťastným stavem soustředění, ale jeho záměr tím ještě není naplněn. Na úkor toho nepovyšuje sebe a neponižuje ostatní. A tak se nestane opojeným tímto šťastným stavem soustředění. Jsa neopojen, neupadne v nedbalost. Jsa dbalý, dosáhne poznání a vidění (ňánadassanam). Je potěšen tímto poznáním a viděním a jeho záměr je tak naplněn. Na úkor toho pak povyšuje sebe a ponižuje ostatní: ‚Já prodlévám vědoucí (džánam) a vidoucí (passam), ale tito ostatní mniši prodlévají jakožto nevědoucí (adžánam) a nevidoucí (apassam).‘ A tak se stane opojeným tímto poznáním a viděním. Jsa opojen, upadne v nedbalost. Jsa nedbalý, prodlévá strastně.

Jako kdyby nějaký muž potřebující jádrové dřevo, hledající jádrové dřevo, pídící se po jádrovém dřevu, přišel k velkému vzpřímenému stromu, jenž obsahuje ono jádrové dřevo, načež by minul jeho jádrové dřevo [jádro], odřízl by jeho vnější dřevo a vzal si ho, mysleje si, že to je jádrové dřevo. Pak by ho viděl nějaký jiný muž s dobrým zrakem a řekl by si: ‚Tento ctěný muž nezná jádrové dřevo, nezná vnější dřevo, nezná vnitřní kůru, nezná vnější kůru ani větve a listí. Zatímco potřebuje jádrové dřevo, hledá jádrové dřevo, pídí se po jádrovém dřevu, přišel k velkému vzpřímenému stromu, jenž obsahuje ono jádrové dřevo, načež minul jeho jádrové dřevo [jádro], odřízl jeho vnější dřevo a vzal si ho, mysleje si, že to je jádrové dřevo. Cokoli bude chtít vyrobit z jádrového dřeva, jeho cíl nebude naplněn.‘

Stejně tak, mniši, nějaký syn z dobré rodiny odejde s důvěrou z domova do bezdomoví… A tak se stane opojeným tímto poznáním a viděním. Jsa opojen, upadne v nedbalost. Jsa nedbalý, prodlévá strastně.

Tento mnich je nazýván jako ten, kdo si vzal vnější dřevo svatého života a zastavil se u toho.

5. Bezčasové osvobození

„Zde, mniši, nějaký syn z dobré rodiny odejde s důvěrou z domova do bezdomoví: ‚Jsem obětí zrození, stárnutí a smrti, trápení, naříkání, bolesti, žalu a zoufalství, jsem obětí strasti, kořistí strasti. Jistě může být poznáno ukončení celého tohoto množství strasti.‘

Když takto odejde, dosáhne zisku, poct a slávy. Není však potěšen tímto ziskem, poctami a slávou a jeho záměr tím není naplněn. Na úkor toho nepovyšuje sebe a neponižuje ostatní. A tak se nestane opojeným tímto ziskem, poctami a slávou. Jsa neopojen, neupadne v nedbalost. Jsa dbalý, dosáhne šťastného stavu ctnosti. Je potěšen tímto šťastným stavem ctnosti, ale jeho záměr tím ještě není naplněn. Na úkor toho nepovyšuje sebe a neponižuje ostatní. A tak se nestane opojeným tímto šťastným stavem ctnosti. Jsa neopojen, neupadne v nedbalost. Jsa dbalý, dosáhne šťastného stavu soustředění. Je potěšen tímto šťastným stavem soustředění, ale jeho záměr tím ještě není naplněn. Na úkor toho nepovyšuje sebe a neponižuje ostatní. A tak se nestane opojeným tímto šťastným stavem soustředění. Jsa neopojen, neupadne v nedbalost. Jsa dbalý, dosáhne poznání a vidění. Je potěšen tímto poznáním a viděním, ale jeho záměr tím ještě není naplněn. Na úkor toho nepovyšuje sebe a neponižuje ostatní. A tak se nestane opojeným tímto poznáním a viděním. Jsa neopojen, neupadne v nedbalost. Jsa dbalý, dosáhne bezčasového osvobození (asamajavimokkham). Je nemožné, mniši, aby tento mnich ztratil toto bezčasové osvobození.

Jako kdyby nějaký muž potřebující jádrové dřevo, hledající jádrové dřevo, pídící se po jádrovém dřevu, přišel k velkému vzpřímenému stromu, jenž obsahuje ono jádrové dřevo, načež by odřízl pouze jeho jádrové dřevo [jádro] a vzal si ho, poznávaje, že to je skutečně jádrové dřevo. Pak by ho viděl nějaký jiný muž s dobrým zrakem a řekl by si: ‚Tento ctěný muž zná jádrové dřevo, zná vnější dřevo, zná vnitřní kůru, zná vnější kůru i větve a listí. Zatímco potřebuje jádrové dřevo, hledá jádrové dřevo, pídí se po jádrovém dřevu, přišel k velkému vzpřímenému stromu, jenž obsahuje ono jádrové dřevo, načež odřízl pouze jeho jádrové dřevo [jádro] a vzal si ho, poznávaje, že to je skutečně jádrové dřevo. Cokoli bude chtít vyrobit z jádrového dřeva, jeho cíl bude naplněn.‘

Stejně tak, mniši, nějaký syn z dobré rodiny odejde s důvěrou z domova do bezdomoví… A tak se nestane opojeným tímto poznáním a viděním. Jsa neopojen, neupadne v nedbalost. Jsa dbalý, dosáhne bezčasového osvobození.

A tak, mniši, tento svatý život není veden kvůli výhodám zisku, poct a slávy (lábhasakkárasilokánisamsam), ani kvůli výhodám šťastného stavu ctnosti (sílasampadánisamsam), ani kvůli výhodám šťastného stavu soustředění (samádhisampadánisamsam), ani kvůli výhodám poznání a vidění (ňánadassanánisamsam).

Neotřesitelné osvobození mysli (akuppá čétovimutti) je cílem (attham) tohoto svatého života, jeho jádrem (sáram) a jeho dovršením (parijosánam).

Tak pravil Vznešený. Potěšení mniši se zaradovali ze slov Vznešeného.

The Middle Discourses

|_A. The First Fifty

|__III. The Chapter of Similes

MN29. Delší rozprava o přirovnání k jádrovému dřevu

Translations [31]

English

繁體字

日本語

한국어

Français

Deutsch

Italiano

Español

Português

Русский

Norsk

Magyar

Srpski

Čeština

Slovenščina

Lietuvių Kalba

हिंदी

বাংলা

Việt Ngữ

Bahasa Indonesia

සිංහල

ပြန်သွားရန်

ภาษาไทย

पाळिभासा (Pāli)

Reference

Translations [31]

English

繁體字

日本語

한국어

Français

Deutsch

Italiano

Español

Português

Русский

Norsk

Magyar

Srpski

Čeština

Slovenščina

Lietuvių Kalba

हिंदी

বাংলা

Việt Ngữ

Bahasa Indonesia

සිංහල

ပြန်သွားရန်

ภาษาไทย

पाळिभासा (Pāli)

Reference

Commentaries [0]