Úvod

Tak jsem slyšel. Jednou Vznešený prodléval v Sávatthí, Džétově háji, Anáthapindikově zahradě.

Tehdy bráhman Pingalakoččha přistoupil k Vznešenému, vyměnil si s ním přátelské pozdravy, načež usedl stranou a takto Vznešeného oslovil: „Ctěný Gótamo, jsou zde jistí asketové a bráhmani, kteří jsou hlavou řádu, hlavou společenství, učitelé společenství, dobře známí a slavní zakladatelé sekt, mnohými vysoce uctívaní—takoví jako Púrána Kassapa, Makkhali Gósála, Adžita Késakambala, Pakudha Kaččájana, Saňdžaja Bélatthaputta, Nigantha Nátaputta. Mají všichni přímé poznání, jak prohlašují, nebo nikdo z nich nemá přímé poznání, nebo někteří z nich mají a někteří nemají přímé poznání?“

„Dost, bráhmane, zadrž—jestli mají všichni přímé poznání, jak prohlašují, nebo nikdo z nich nemá přímé poznání, nebo někteří z nich mají a někteří nemají přímé poznání. Vyložím ti, bráhmane, Dhammu, poslouchej, dávej dobrý pozor a já budu hovořit.“ „Ano, ctěný,“ odpověděl bráhman Pingalakoččha. Vznešený pravil:

„(1) Jako kdyby nějaký muž potřebující jádrové dřevo, hledající jádrové dřevo, pídící se po jádrovém dřevu, přišel k velkému vzpřímenému stromu, jenž obsahuje ono jádrové dřevo, načež by minul jeho jádrové dřevo [jádro] (sáro), minul by jeho vnější dřevo, minul by jeho vnitřní kůru, minul by jeho vnější kůru, odřízl by jeho větve a listí a vzal si je, mysleje si, že to je jádrové dřevo. Pak by ho uviděl nějaký vědoucí muž a řekl by si: ‚Tento ctěný muž nezná jádrové dřevo, nezná vnější dřevo, nezná vnitřní kůru, nezná vnější kůru ani větve a listí. Zatímco potřebuje jádrové dřevo, hledá jádrové dřevo, pídí se po jádrovém dřevu, přišel k velkému vzpřímenému stromu, jenž obsahuje ono jádrové dřevo, načež minul jeho jádrové dřevo [jádro], minul jeho vnější dřevo, minul jeho vnitřní kůru, minul jeho vnější kůru, odřízl jeho větve a listí a vzal si je, mysleje si, že to je jádrové dřevo. Cokoli bude chtít vyrobit z jádrového dřeva, jeho cíl nebude naplněn.‘

(2) Jako kdyby nějaký muž potřebující jádrové dřevo, hledající jádrové dřevo, pídící se po jádrovém dřevu, přišel k velkému vzpřímenému stromu, jenž obsahuje ono jádrové dřevo, načež by minul jeho jádrové dřevo [jádro], minul by jeho vnější dřevo, minul by jeho vnitřní kůru a odřízl by jeho vnější kůru a vzal si ji, mysleje si, že to je jádrové dřevo. Pak by ho uviděl nějaký vědoucí muž a řekl by si: ‚Tento ctěný muž nezná jádrové dřevo, nezná vnější dřevo, nezná vnitřní kůru, nezná vnější kůru ani větve a listí. Zatímco potřebuje jádrové dřevo, hledá jádrové dřevo, pídí se po jádrovém dřevu, přišel k velkému vzpřímenému stromu, jenž obsahuje ono jádrové dřevo, načež minul jeho jádrové dřevo [jádro], minul jeho vnější dřevo, minul jeho vnitřní kůru, odřízl jeho vnější kůru a vzal si ji, mysleje si, že to je jádrové dřevo. Cokoli bude chtít vyrobit z jádrového dřeva, jeho cíl nebude naplněn.‘

(3) Jako kdyby nějaký muž potřebující jádrové dřevo, hledající jádrové dřevo, pídící se po jádrovém dřevu, přišel k velkému vzpřímenému stromu, jenž obsahuje ono jádrové dřevo, načež by minul jeho jádrové dřevo [jádro], minul by jeho vnější dřevo, odřízl by jeho vnitřní kůru a vzal si ji, mysleje si, že to je jádrové dřevo. Pak by ho uviděl nějaký vědoucí muž a řekl by si: ‚Tento ctěný muž nezná jádrové dřevo, nezná vnější dřevo, nezná vnitřní kůru, nezná vnější kůru ani větve a listí. Zatímco potřebuje jádrové dřevo, hledá jádrové dřevo, pídí se po jádrovém dřevu, přišel k velkému vzpřímenému stromu, jenž obsahuje ono jádrové dřevo, načež minul jeho jádrové dřevo [jádro], minul jeho vnější dřevo, odřízl jeho vnitřní kůru a vzal si ji, mysleje si, že to je jádrové dřevo. Cokoli bude chtít vyrobit z jádrového dřeva, jeho cíl nebude naplněn.‘

(4) Jako kdyby nějaký muž potřebující jádrové dřevo, hledající jádrové dřevo, pídící se po jádrovém dřevu, přišel k velkému vzpřímenému stromu, jenž obsahuje ono jádrové dřevo, načež by minul jeho jádrové dřevo [jádro], odřízl by jeho vnější dřevo a vzal si ho, mysleje si, že to je jádrové dřevo. Pak by ho uviděl nějaký vědoucí muž a řekl by si: ‚Tento ctěný muž nezná jádrové dřevo, nezná vnější dřevo, nezná vnitřní kůru, nezná vnější kůru ani větve a listí. Zatímco potřebuje jádrové dřevo, hledá jádrové dřevo, pídí se po jádrovém dřevu, přišel k velkému vzpřímenému stromu, jenž obsahuje ono jádrové dřevo, načež minul jeho jádrové dřevo [jádro], odřízl jeho vnější dřevo a vzal si ho, mysleje si, že to je jádrové dřevo. Cokoli bude chtít vyrobit z jádrového dřeva, jeho cíl nebude naplněn.‘

(5) Jako kdyby nějaký muž potřebující jádrové dřevo, hledající jádrové dřevo, pídící se po jádrovém dřevu, přišel k velkému vzpřímenému stromu, jenž obsahuje ono jádrové dřevo, načež by odřízl pouze jeho jádrové dřevo [jádro] a vzal si ho, poznávaje, že to je skutečně jádrové dřevo. Pak by ho uviděl nějaký vědoucí muž a řekl by si: ‚Tento ctěný muž zná jádrové dřevo, zná vnější dřevo, zná vnitřní kůru, zná vnější kůru i větve a listí. Zatímco potřebuje jádrové dřevo, hledá jádrové dřevo, pídí se po jádrovém dřevu, přišel k velkému vzpřímenému stromu, jenž obsahuje ono jádrové dřevo, načež odřízl pouze jeho jádrové dřevo [jádro] a vzal si ho, poznávaje, že to je skutečně jádrové dřevo. Cokoli bude chtít vyrobit z jádrového dřeva, jeho cíl bude naplněn.‘

1. Zisk, pocty a sláva

Stejně tak, bráhmane, nějaký syn z dobré rodiny odejde s důvěrou z domova do bezdomoví: ‚Jsem obětí zrození, stárnutí a smrti, trápení, naříkání, bolesti, žalu a zoufalství, jsem obětí strasti, kořistí strasti. Jistě může být poznáno ukončení celého tohoto množství strasti.‘

Když takto odejde, dosáhne zisku, poct a slávy (lábhasakkárasilokam). Je potěšen tímto ziskem, poctami a slávou a jeho záměr je tak naplněn (paripunnasankappo). Na úkor toho pak povyšuje sebe a ponižuje ostatní: ‚Já jsem získal pocty a slávu, ale tito ostatní mniši jsou neznámí (appaňňátá) a bezvýznamní (appesakkhá).‘ A tak v sobě nevzbudí vůli (na čhandam) a nevyvine úsilí (na vájámati) za účelem dosažení oněch stavů, jež jsou vyšší (uttaritará) a vznešenější (panítatará) než zisk, pocty a sláva, a tak polevuje v úsilí (olínavuttiko) a je ochablý (sáthaliko).

O takovém člověku říkám, že je přirovnáním jako (1) muž potřebující jádrové dřevo, hledající jádrové dřevo, pídící se po jádrovém dřevu, který přišel k velkému vzpřímenému stromu, jenž obsahuje ono jádrové dřevo, načež minul jeho jádrové dřevo [jádro] (sáro), minul jeho vnější dřevo, minul jeho vnitřní kůru, minul jeho vnější kůru, odřízl jeho větve a listí a vzal si je, mysleje si, že to je jádrové dřevo. Cokoli bude chtít vyrobit z jádrového dřeva, jeho cíl nebude naplněn.

2. Ctnost

Zde, bráhmane, nějaký syn z dobré rodiny odejde s důvěrou z domova do bezdomoví: ‚Jsem obětí zrození, stárnutí a smrti, trápení, naříkání, bolesti, žalu a zoufalství, jsem obětí strasti, kořistí strasti. Jistě může být poznáno ukončení celého tohoto množství strasti.‘

Když takto odejde, dosáhne zisku, poct a slávy. Není však potěšen tímto ziskem, poctami a slávou a jeho záměr tím není naplněn. Na úkor toho nepovyšuje sebe a neponižuje ostatní. Vzbudí v sobě vůli (čhandam) a vyvine úsilí (vájámati) za účelem dosažení oněch stavů, jež jsou vyšší a vznešenější než zisk, pocty a sláva, a tak nepolevuje v úsilí (anolínavuttiko) a není ochablý (asáthaliko). Dosáhne pak šťastného stavu ctnosti (sílasampadam). Je potěšen tímto šťastným stavem ctnosti a jeho záměr je tak naplněn. Na úkor toho pak povyšuje sebe a ponižuje ostatní: ‚Já jsem ctnostný (sílavá) a mám dobrý charakter (kaljánadhammo), ale tito ostatní mniši jsou nectnostní (dussílá) a mají špatný charakter (pápadhammá).‘ A tak v sobě nevzbudí vůli a nevyvine úsilí za účelem dosažení oněch stavů, jež jsou vyšší a vznešenější než šťastný stav ctnosti, a tak polevuje v úsilí a je ochablý.

O takovém člověku říkám, že je přirovnáním jako (2) muž potřebující jádrové dřevo, hledající jádrové dřevo, pídící se po jádrovém dřevu, který přišel k velkému vzpřímenému stromu, jenž obsahuje ono jádrové dřevo, načež minul jeho jádrové dřevo [jádro], minul jeho vnější dřevo, minul jeho vnitřní kůru, odřízl jeho vnější kůru a vzal si ji, mysleje si, že to je jádrové dřevo. Cokoli bude chtít vyrobit z jádrového dřeva, jeho cíl nebude naplněn.

3. Soustředění

Zde, bráhmane, nějaký syn z dobré rodiny odejde s důvěrou z domova do bezdomoví: ‚Jsem obětí zrození, stárnutí a smrti, trápení, naříkání, bolesti, žalu a zoufalství, jsem obětí strasti, kořistí strasti. Jistě může být poznáno ukončení celého tohoto množství strasti.‘

Když takto odejde, dosáhne zisku, poct a slávy. Není však potěšen tímto ziskem, poctami a slávou a jeho záměr tím není naplněn. Na úkor toho nepovyšuje sebe a neponižuje ostatní. Vzbudí v sobě vůli a vyvine úsilí za účelem dosažení oněch stavů, jež jsou vyšší a vznešenější než zisk, pocty a sláva, a tak nepolevuje v úsilí a není ochablý. Dosáhne pak šťastného stavu ctnosti. Je potěšen tímto šťastným stavem ctnosti, ale jeho záměr tím ještě není naplněn. Na úkor toho nepovyšuje sebe a neponižuje ostatní. Vzbudí v sobě vůli a vyvine úsilí za účelem dosažení oněch stavů, jež jsou vyšší a vznešenější než šťastný stav ctnosti, a tak nepolevuje v úsilí a není ochablý. Dosáhne pak šťastného stavu soustředění (samádhisampadam). Je potěšen tímto šťastným stavem soustředění a jeho záměr je tak naplněn. Na úkor toho pak povyšuje sebe a ponižuje ostatní: ‚Já jsem soustředěný (samáhito), moje mysl je sjednocená (ékaggačitto), ale tito ostatní mniši jsou nesoustředění (asamáhitá) a jejich mysl je rozptýlená (vibhantačittá).‘ A tak v sobě nevzbudí vůli a nevyvine úsilí za účelem dosažení oněch stavů, jež jsou vyšší a vznešenější než šťastný stav soustředění, a tak polevuje v úsilí a je ochablý.

O takovém člověku říkám, že je přirovnáním jako (3) muž potřebující jádrové dřevo, hledající jádrové dřevo, pídící se po jádrovém dřevu, který přišel k velkému vzpřímenému stromu, jenž obsahuje ono jádrové dřevo, načež minul jeho jádrové dřevo [jádro], minul jeho vnější dřevo, odřízl jeho vnitřní kůru a vzal si ji, mysleje si, že to je jádrové dřevo. Cokoli bude chtít vyrobit z jádrového dřeva, jeho cíl nebude naplněn.

4. Poznání a vidění

Zde, bráhmane, nějaký syn z dobré rodiny odejde s důvěrou z domova do bezdomoví: ‚Jsem obětí zrození, stárnutí a smrti, trápení, naříkání, bolesti, žalu a zoufalství, jsem obětí strasti, kořistí strasti. Jistě může být poznáno ukončení celého tohoto množství strasti.‘

Když takto odejde, dosáhne zisku, poct a slávy. Není však potěšen tímto ziskem, poctami a slávou a jeho záměr tím není naplněn. Na úkor toho nepovyšuje sebe a neponižuje ostatní. Vzbudí v sobě vůli a vyvine úsilí za účelem dosažení oněch stavů, jež jsou vyšší a vznešenější než zisk, pocty a sláva, a tak nepolevuje v úsilí a není ochablý. Dosáhne pak šťastného stavu ctnosti. Je potěšen tímto šťastným stavem ctnosti, ale jeho záměr tím ještě není naplněn. Na úkor toho nepovyšuje sebe a neponižuje ostatní. Vzbudí v sobě vůli a vyvine úsilí za účelem dosažení oněch stavů, jež jsou vyšší a vznešenější než šťastný stav ctnosti, a tak nepolevuje v úsilí a není ochablý. Dosáhne pak šťastného stavu soustředění. Je potěšen tímto šťastným stavem soustředění, ale jeho záměr tím ještě není naplněn. Na úkor toho nepovyšuje sebe a neponižuje ostatní. Vzbudí v sobě vůli a vyvine úsilí za účelem dosažení oněch stavů, jež jsou vyšší a vznešenější než šťastný stav soustředění, a tak nepolevuje v úsilí a není ochablý. Dosáhne pak poznání-a-vidění (ňánadassanam). Je potěšen tímto poznáním a viděním a jeho záměr je tak naplněn. Na úkor toho pak povyšuje sebe a ponižuje ostatní: ‚Já prodlévám vědoucí (džánam) a vidoucí (passam), ale tito ostatní mniši prodlévají jakožto nevědoucí (adžánam) a nevidoucí (apassam).‘ A tak v sobě nevzbudí vůli a nevyvine úsilí za účelem dosažení oněch stavů, jež jsou vyšší a vznešenější než poznání-a-vidění, a tak polevuje v úsilí a je ochablý.

O takovém člověku říkám, že je přirovnáním jako (4) muž potřebující jádrové dřevo, hledající jádrové dřevo, pídící se po jádrovém dřevu, který přišel k velkému vzpřímenému stromu, jenž obsahuje ono jádrové dřevo, načež minul jeho jádrové dřevo [jádro], odřízl jeho vnější dřevo a vzal si ho, mysleje si, že to je jádrové dřevo. Cokoli bude chtít vyrobit z jádrového dřeva, jeho cíl nebude naplněn.

5. Devět stavů osvobození

Zde, bráhmane, nějaký syn z dobré rodiny odejde s důvěrou z domova do bezdomoví: ‚Jsem obětí zrození, stárnutí a smrti, trápení, naříkání, bolesti, žalu a zoufalství, jsem obětí strasti, kořistí strasti. Jistě může být poznáno ukončení celého tohoto množství strasti.‘

Když takto odejde, dosáhne zisku, poct a slávy. Není však potěšen tímto ziskem, poctami a slávou a jeho záměr tím není naplněn. Na úkor toho nepovyšuje sebe a neponižuje ostatní. Vzbudí v sobě vůli a vyvine úsilí za účelem dosažení oněch stavů, jež jsou vyšší a vznešenější než zisk, pocty a sláva, a tak nepolevuje v úsilí a není ochablý. Dosáhne šťastného stavu ctnosti. Je potěšen tímto šťastným stavem ctnosti, ale jeho záměr tím ještě není naplněn. Na úkor toho nepovyšuje sebe a neponižuje ostatní. Vzbudí v sobě vůli a vyvine úsilí za účelem dosažení oněch stavů, jež jsou vyšší a vznešenější než šťastný stav ctnosti, a tak nepolevuje v úsilí a není ochablý. Dosáhne šťastného stavu soustředění. Je potěšen tímto šťastným stavem soustředění, ale jeho záměr tím ještě není naplněn. Na úkor toho nepovyšuje sebe a neponižuje ostatní. Vzbudí v sobě vůli a vyvine úsilí za účelem dosažení oněch stavů, jež jsou vyšší a vznešenější než šťastný stav soustředění, a tak nepolevuje v úsilí a není ochablý. Dosáhne pak poznání-a-vidění. Je potěšen tímto poznáním-a-viděním, ale jeho záměr tím ještě není naplněn. Na úkor toho nepovyšuje sebe a neponižuje ostatní. Vzbudí v sobě vůli a vyvine úsilí za účelem dosažení oněch stavů, jež jsou vyšší a vznešenější než poznání-a-vidění, a tak nepolevuje v úsilí a není ochablý.

A které stavy, bráhmane, jsou vyšší a vznešenější než poznání-a-vidění?

(1) Zde, bráhmane, mnich (bhikkhu) zcela odloučen od smyslných požitků (viviččéva káméhi), odloučen od neprospěšných stavů (vivičča akusaléhi dhamméhi), vstupuje a prodlévá (upasampadždža viharati) v prvním pohroužení (pathamam džhánam), které je doprovázeno myšlením (savitakkam) a rozvažováním (savičáram) a je naplněno nadšením a blahem zrozeným z odloučení (vivékadžam pítisukham).