11. věcí, které nevedou k prospěchu v Dhammě

Tak jsem slyšel. Jednou Vznešený prodléval v Sávatthí, Džétově háji, Anáthapindikově zahradě. Tam Vznešený oslovil mnichy:

… „Mniši, když je stádo krav obdařené jedenácti vlastnostmi (anga), je neschopné (abhabbo) postarat se o to, aby dospělo k růstu a prosperitě. Kterými jedenácti? Zde, mniši, stádo krav (1) nerozumí hmotným tvarům, (2) neumí rozlišovat znaky, (3) nezbavuje se muších vajec, (4) nestahuje se [do houfu], (5) nevykuřuje (pole svého působiště), (6) nezná napajedla [místa s vodou], (7) nezná co má pít, (8) nezná cestu, (9) neumí se pást, (10) dojí neobezřetně, (11) neprojevuje zvláštní úctu těm býkům, kteří jsou otcové a vůdci stáda.

Když je stádo krav obdařené těmito jedenácti vlastnostmi, je neschopné postarat se o to, aby dospělo k růstu a prosperitě.

Stejně tak, mniši, když je mnich (bhikkhu) obdařen jedenácti věcmi (dhamma), je neschopný dosáhnout růstu, nabývání a naplnění v této Dhammě a Disciplíně.

Kterými jedenácti? Zde, mniši, mnich

(6) nezná „napajedla [místa s vodou]“ (na tittham džánáti),

(7) nezná co má „pít“ (na pítam džánáti),

(8) nezná cestu (na víthim džánáti),

(1) A jak mnich nerozumí hmotným tvarům?

Zde mnich nezná v souladu se skutečností (jathábhútam nappadžánáti): ‚Všechny hmotné tvary (sabbam rúpam) jakéhokoli druhu jsou složené ze čtyř velkých prvků (čattári mahábhútáni) a z hmoty odvozené ze čtyř velkých prvků.‘ Takto mnich nerozumí hmotným tvarům.

(2) A jak mnich neumí rozlišovat znaky?

Zde mnich nezná v souladu se skutečností: ‚Pošetilého označují jeho činy (kammalakkhano bálo), moudrého označují jeho činy (kammalakkhano pandito).‘ Takto mnich neumí rozlišovat znaky.

(3) A jak se mnich nezbavuje „muších vajec“?

Zde u mnicha vyvstanou myšlenky smyslné touhy (kámavitakkam)… myšlenky zlovůle (bjápádavitakkam)… myšlenky násilí (vihimsávitakkam)… zlé a neprospěšné stavy (pápake akusale dhamme), a tento mnich je toleruje, nezavrhne je, neodstraní je, nevyhladí je a nepřivede je k neexistenci. Takto se mnich nezbavuje „muších vajec.“

(4) A jak se mnich „nestahuje [do sebe]“?

Zde mnich, když okem vidí tvary… uchem slyší zvuky… nosem čichá vůně… jazykem chutná chutě… tělem pociťuje doteky… myslí vnímá jevy, uchopuje jejich znaky a rysy (nimittaggáhí anubjaňdžanaggáhí). A jelikož prodlévá s nestřeženými smyslovými schopnostmi (…indrijam asamvutam), mohou ho přepadnout zlé a neprospěšné stavy žádosti a zármutku (abhidždžhádómanassá). Nepraktikuje sebekontrolu, nechrání své smyslové schopnosti, nezachovává střežení svých smyslových schopností. Takto se mnich „nestahuje [do sebe].“

(5) A jak mnich „nevykuřuje [pole svého působiště]“?

Zde mnich nevyučuje ostatní v podrobnostech Dhammu, tak jak ji vyslechl a naučil se jí. Takto mnich „nevykuřuje [pole svého působiště].“

(6) A jak mnich nezná „napajedla [místa s vodou]“?

Zde mnich nechodí čas od času za těmi mnichy, kteří mnoho vyslechli (bahussutá), kteří dobře znají tradici (ágatágamá), kteří jsou držitelé Dhammy (dhammadhárá), držitelé Disciplíny (vinajadhárá), držitelé textů (mátikádhárá). Nesvěřuje se jim se svými problémy a neptá se jich: ‚Jak je to, pane? Jaký je význam tohoto?‘ A tak mu tito ctihodní neodhalí to, co mu není odhaleno, neobjasní mu to, co mu není jasné, neodstraní jeho pochybnosti o mnoha věcech, které vzbuzují pochybnosti. Takto mnich nezná „napajedla [místa s vodou].“

(7) A jak mnich nezná co má „pít“?

Zde, když je vyučována Dhamma a Disciplína vyložená Tathágatou, mnich nezíská zájem o cíl (na labhati atthavédam), nezíská zájem o Dhammu (na labhati dhammavédam), nezíská radost spojenou s Dhammou (na labhati dhammúpasamhitam pámodždžam). Takto mnich nezná co má „pít.“

(8) A jak mnich nezná cestu?

Zde mnich nezná v souladu se skutečností Ušlechtilou osmičlennou stezku (arijam atthangikam maggam jathábhútam nappadžánáti). Takto mnich nezná cestu.

(9) A jak se mnich neumí „pást“?

Zde mnich nezná v souladu se skutečností Čtyři ustavení uvědomění (čattáro satipattháne jathábhútam nappadžánáti). Takto se mnich neumí „pást.“

(10) A jak mnich „dojí neobezřetně“?

Zde, když důvěřiví hospodáři (saddhá gahapatiká) zvou mnicha, aby od nich přijal roucha, almužní jídlo, přístřeší a léky pro případ nemoci, v míře jaké si přeje, mnich nezná míru v přijímání. Takto mnich „dojí neobezřetně.“

(11) A jak mnich neprojevuje zvláštní úctu těm starším mnichům, kteří jsou již dlouhou dobu členové řádu, již dlouhou dobu žijí v bezdomoví a jsou otcové a vůdci Sanghy?

Zde mnich nezachovává vůči těmto starším mnichům laskavé tělesné skutky… laskavé slovní skutky… laskavé mentální skutky (mettam kája…váčí…mano-kammam), na veřejnosti i v soukromí. Takto mnich neprojevuje zvláštní úctu těm starším mnichům, kteří jsou již dlouhou dobu členové řádu, již dlouhou dobu žijí v bezdomoví a jsou otcové a vůdci Sanghy.

Když je mnich obdařen těmito jedenácti věcmi, je neschopný dosáhnout růstu, nabývání a naplnění v této Dhammě a Disciplíně.

11. věcí, které vedou k prospěchu v Dhammě

„Mniši, když je stádo krav obdařené jedenácti vlastnostmi (anga), je schopné (bhabbo) postarat se o to, aby dospělo k růstu a prosperitě. Kterými jedenácti? Zde, mniši, stádo krav (1) rozumí hmotným tvarům, (2) umí rozlišovat znaky, (3) zbavuje se muších vajec, (4) stahuje se [do houfu], (5) vykuřuje (pole svého působiště), (6) zná napajedla [místa s vodou], (7) zná co má pít, (8) zná cestu, (9) umí se pást, (10) dojí obezřetně, (11) projevuje zvláštní úctu těm býkům, kteří jsou otcové a vůdci stáda.

Když je stádo krav obdařené těmito jedenácti vlastnostmi, je schopné postarat se o to, aby dospělo k růstu a prosperitě.

Stejně tak, mniši, když je mnich obdařen jedenácti věcmi (dhamma), je schopný dosáhnout růstu, nabývání a naplnění v této Dhammě a Disciplíně.

Kterými jedenácti? Zde, mniši, mnich

(6) zná „napajedla [místa s vodou]“ (tittham džánáti),

(7) zná co má „pít“ (pítam džánáti),

(8) zná cestu (víthim džánáti),

(1) A jak mnich rozumí hmotným tvarům?

Zde mnich zná v souladu se skutečností (jathábhútam padžánáti): ‚Všechny hmotné tvary (sabbam rúpam) jakéhokoli druhu jsou složené ze čtyř velkých prvků (čattári mahábhútáni) a z hmoty odvozené ze čtyř velkých prvků.‘ Takto mnich rozumí hmotným tvarům.

(2) A jak mnich umí rozlišovat znaky?

Zde mnich zná v souladu se skutečností: ‚Pošetilého označují jeho činy (kammalakkhano bálo), moudrého označují jeho činy (kammalakkhano pandito).‘ Takto mnich umí rozlišovat znaky.

(3) A jak se mnich zbavuje „muších vajec“?

Zde u mnicha vyvstanou myšlenky smyslné touhy (kámavitakkam)… myšlenky zlovůle (bjápádavitakkam)… myšlenky násilí (vihimsávitakkam)… zlé a neprospěšné stavy (pápake akusale dhamme), a tento mnich je netoleruje, zavrhne je, odstraní je, vyhladí je a přivede je k neexistenci. Takto se mnich zbavuje „muších vajec.“

(4) A jak se mnich „stahuje [do sebe]“?

Zde mnich, když okem vidí tvary… uchem slyší zvuky… nosem čichá vůně… jazykem chutná chutě… tělem pociťuje doteky… myslí vnímá jevy, neuchopuje jejich znaky a rysy (na nimittaggáhí nánubjaňdžanaggáhí). A jelikož prodlévá se střeženými smyslovými schopnostmi, nemohou ho přepadnout zlé a neprospěšné stavy žádosti a zármutku (abhidždžhádomanassá). Praktikuje sebekontrolu, chrání své smyslové schopnosti, zachovává střežení svých smyslových schopností. Takto se mnich „stahuje [do sebe].“

(5) A jak mnich „vykuřuje [pole svého působiště]“?

Zde mnich vyučuje ostatní v podrobnostech Dhammu, tak jak ji vyslechl a naučil se jí. Takto mnich „vykuřuje [pole svého působiště]“.

(6) A jak mnich zná „napajedla [místa s vodou]“?

Zde mnich chodí čas od času za těmi mnichy, kteří mnoho vyslechli (bahussutá), kteří dobře znají tradici (ágatágamá), kteří jsou držitelé Dhammy (dhammadhárá), držitelé Disciplíny (vinajadhárá), držitelé textů (mátikádhárá). Svěřuje se jim se svými problémy a ptá se jich: ‚Jak je to, pane? Jaký je význam tohoto?‘ A tak mu tito ctihodní odhalí to, co mu není odhaleno, objasní mu to, co mu není jasné, odstraní jeho pochybnosti o mnoha věcech, které vzbuzují pochybnosti. Takto mnich zná „napajedla [místa s vodou].“

(7) A jak mnich zná co má „pít“?

Zde, když je vyučována Dhamma a Disciplína vyložená Tathágatou, mnich získá zájem o cíl (labhati atthavédam), získá zájem o Dhammu (labhati dhammavédam), získá radost spojenou s Dhammou (labhati dhammúpasamhitam pámodždžam). Takto mnich zná co má „pít.“

(8) A jak mnich zná cestu?

Zde mnich zná v souladu se skutečností Ušlechtilou osmičlennou stezku (arijam atthangikam maggam jathábhútam padžánáti). Takto mnich zná cestu.

(9) A jak se mnich umí „pást“?

Zde mnich zná v souladu se skutečností Čtyři ustavení uvědomění (čattáro satipattháne jathábhútam padžánáti). Takto se mnich umí „pást.“

(10) A jak mnich „dojí obezřetně“?

Zde, když důvěřiví hospodáři (saddhá gahapatiká) zvou mnicha, aby od nich přijal roucha, almužní jídlo, přístřeší a léky pro případ nemoci, v míře jaké si přeje, mnich zná míru v přijímání. Takto mnich „dojí obezřetně.“

(11) A jak mnich projevuje zvláštní úctu těm starším mnichům, kteří jsou již dlouhou dobu členové řádu, již dlouhou dobu žijí v bezdomoví a jsou otcové a vůdci Sanghy?

Zde mnich zachovává vůči těmto starším mnichům laskavé tělesné skutky… laskavé slovní skutky… laskavé mentální skutky (mettam kája…váčí…mano-kammam), na veřejnosti i v soukromí. Takto mnich projevuje zvláštní úctu těm starším mnichům, kteří jsou již dlouhou dobu členové řádu, již dlouhou dobu žijí v bezdomoví a jsou otcové a vůdci Sanghy.

Když je mnich obdařen těmito jedenácti věcmi, je schopný dosáhnout růstu, nabývání a naplnění v této Dhammě a Disciplíně.“

Tak pravil Vznešený. Potěšení mniši se zaradovali ze slov Vznešeného.

The Middle Discourses

|_A. The First Fifty

|__IV. The Greater Chapter on Pairs

MN33. Delší rozprava o stádu krav

Translations [27]

English

繁體字

日本語

Français

Deutsch

Italiano

Español

Português

Русский

Norsk

Magyar

Srpski

Čeština

Slovenščina

हिंदी

বাংলা

Việt Ngữ

Bahasa Indonesia

සිංහල

ပြန်သွားရန်

ภาษาไทย

पाळिभासा (Pāli)

Reference